Petrolejové lampy

Po dlouhé době dokonalé představení. Představení, v kterém není jediné zbytečné slovo navíc. Chvíle ticha jsou tak dlouhé a intenzivní, že jsou způsobilé ohlušit diváka. Hraje se na malém prostoru, bez kulis…jen kachlíková zeď a židle. Půlka představení se odehraje v obličeji Štěpy a Pavla.

Nechoďte se na to představení dívat. Jděte ho prožít. Ostatně herci jdou divákovi velmi naproti…hraje se na jakémsi molu, které zasahuje do značné části hlediště. Vstupte do děje tím, že připustíte, aby se to zoufalství na jevišti odehrálo i ve Vás…dovolte na tu jednu hodinu i bolesti plně propuknout ve Vašem nitru….jedině tak, Vás Petrolejové lampy v Komedii uchvátí a prožijete výjimečný divadelní moment, který je dnes tak vzácný…tedy moment, kdy jeviště a hlediště nejsou dva oddělené prostory….jsou jedním prostorem (tentokrát doslova), jednou duší, jedním srdcem.