Petunie...

Člověk Boží...Bohuslav Reynek

2012-01-15T11:49:00.005+01:00

Smutkem jsou opilí,kam jdeme, nevíme:požehnej duši mé.Pastýři prastarýs hlubokými daryměsíci a bdění,s trny na temenitěžkém, rozbodanémjako srdce. Amen(Blázen)

PF 2012

2011-12-27T14:33:00.005+01:00

Nevyrábím tradiční PF jako Vy všichni, protože si říkám, že ho nikdy nebudu mít tak krásné jako Vy.:-) Ale posílám Vám PF dle svého gusta:http://www.youtube.com/watch?v=urTSuTCpN9wSestoupil v pravdě boží syn na naši zem,přinesl spásu, pokoj svůj národům všem.Tak ať se Vám daří, moji nejmilejší:-)P.S. Evi, já z toho prostě ten odklikávací odkaz nedokážu udělat, ono mi to celý zmizí!:-)

Předsevzetí nedělám...

2011-12-27T14:29:00.000+01:00

… jen bych si přála:- být na lidi míň protivná- umět se víc radovat z toho, co mám- navštívit Kolumbu v Kolíně nad Rýnem- být ochotná víc rozdávat z toho, co mám- jíst víc zeleniny- míň na lidi nadávat a přestat po nich házet šutrem- učinit nějaký rozhodný krok v otázce svého zaměstnání a ne si na to jen stěžovat- … a víc se modlit…víc, víc, víc.

Minuta dobrá

2011-12-20T08:39:00.002+01:00

"Buďte na lidi tak hodná, že si to ani nezaslouží. A víte proč? Protože někdy jsme na ně zlí tak, že si to nezaslouží.""Modlíte se minutu denně? Dobrý! Modlíte se minutu za týden? Super! Jestli je to upřímná minuta, z který vytěžíte, co se dá a pak taky podle toho jednáte, díkobohu za tu minutu. K čemu hodiny modlitby, když pak nejednáte?"

V boji se strachem

2011-12-08T11:23:00.000+01:00

Bojím se, že čekám na něco, co nepřijde.Bojím se, že zpanikařím a udělám kompromis, který nebude životaschopný.Bojím se, že začnu šílet.Bojím se, že život bez dítěte mi přestane dávat smysl.Bojím se, že když ustojím paniku, pak neunesu být sama.Já se bojím....

Dopis

2011-12-04T19:25:00.003+01:00

Izabela

2011-11-21T22:22:00.002+01:00

Včera byl v kojeňáku na našem oddělení smutný den. Malá Izabela dnes ráno odešla po pěti letech do děcáku. Sestra, která ji měla od narození a brávala si ji i domu, chodila uplakaná po oddělení, přerovnávala hromádku oblečení, které si měla vzít Iza následující den na sebe, nesčetněkrát kontrolovala Izabely skříňku, aby tam nic nenechala…je to vlastně hloupé, protože malá Iza nic nemá, leda

Secretum meum mihi

2011-11-09T18:22:00.002+01:00

Říkají o ní, že je vybíravá. Že neví, co chce. Čeká prý na kdovíjakýho prince. Věta, která by se mohla tesat: „Taková pěkná, chytrá holka. Kde dělá chybu?“ Dřív si myslela, že je chyba jen na její straně: asi není dost hezká, dost chytrá a zábavná. Teď už si nemyslí, že je někde chyba. Jen se diví ostatním, kde vzali tu jistotu, že každý v životě potká a dokonce bude moci být s tím, s kým bude

Právnická etuda I.

2011-11-02T18:09:00.002+01:00

Je to k nevíře, že již dva a půl roku proplouvám advokátními vodami a nikdo mě odtud nevykopnul. Když mě teda nevzali na zastupitelství, protože jsem podle jejich testů psychidilická, zvolila jsem metodu kapucína bratra Radka. Ten šel do kláštera s tím, že tam bude tak dlouho, dokud ho nevykopnou. A hlavně! …říkala jsem si….hlavně k advokátskejm zkouškám nikdy nedojde, protože já tu jsem jen

Petrolejové lampy

2011-10-13T21:08:00.001+02:00

Po dlouhé době dokonalé představení. Představení, v kterém není jediné zbytečné slovo navíc. Chvíle ticha jsou tak dlouhé a intenzivní, že jsou způsobilé ohlušit diváka. Hraje se na malém prostoru, bez kulis…jen kachlíková zeď a židle. Půlka představení se odehraje v obličeji Štěpy a Pavla.Nechoďte se na to představení dívat. Jděte ho prožít. Ostatně herci jdou divákovi velmi naproti…hraje se na

Sýrová omáčka - pokus č. x

2011-10-08T20:53:00.001+02:00

Sýrovou omáčku zvládám naprosto s přehledem....a vařím u toho současně i těstoviny! Pochyboval snad někdo, že to jednoho dne dokážu?

Ev. a Ef v Itálii

2011-10-06T23:03:00.006+02:00

Ev.- vyzná se v každé mapě- pronesla dva nože do baziliky sv. Petra, Sixtinské kaple a Vatikánského muzea- usne téměř všude (i při prohlídce kostela)- nemá starost o zítřek (co se ubytování týče)- ví vždycky o nějaké pamětihodnosti, kam se dá hned jít- rozlila lahev vína (téměř plnou)- vešla do speciálního papírnictví a prohlásila: „no tohle ale já všechno potřebuju“- zná spoustu věcí z historie

???

2011-10-06T21:16:00.000+02:00

Přečetla jsem Deník venkovského faráře od Bernanose…jedním dechem…jako bych se chtěla co nejdřív dostat na konec, kde bude odpověď…přitom jsem věděla, že tam žádná nebude…Myslím na jednu věc…jestli člověk někdy dokáže zahnat nebo ukojit ten zvláštní smutek, který v sobě má, samotu, otázku, kterou neumí pojmenovat, nebo je to jakási nenaplněná touha? Zvláštní pnutí, které nás nenechá v pokoji…

Račte dolů

2011-08-29T20:08:00.000+02:00

Nikdo mi neřekl, že cesta vpřed vede rovnou šupem dolů…do nejtemnějších koutů duše. Nebo mi to někdo říkal (jo JK mi to asi říkal), jenže tohle člověk v duchovní lázni moc nevnímá (nebo jsem si říkala, že je to přece daleko). Zírám do té propasti a lapám hrůzou po dechu…z každých nově otevřených dveří se na mě valí prach. Chytám se duchovních příruček, kterým jsem se před pár měsíci vysmívala.

Seznamte se: E. Z.

2011-07-07T22:51:00.001+02:00

Je trochu vodrzlá. Je vtipná, jenže občas to svým vtipem trochu přepískne. Někdy to někomu nemilosrdně vpálí (asi když je zrovna zoufalá). Někdy je cynická, jindy zase jízlivá, občas jednoduše zlá. Kolem jejího mega-ega se otáčí svět (a běda když by tomu tak nemělo být). Má často strach: o sebe, z reakce ostatních, z rozhodnutí (a tak je radši ani nedělá). Je často nespokojená.Asi Někdo usoudil,

Závěrem

2011-02-26T11:27:00.002+01:00

"V jistém smyslu jsme stále na pouti a putujeme, jako bychom nevěděli, kam jdeme.V jiném smyslu už jsme dorazili k cíli.V tomto životě nemůžeme dospět k dokonalému vlastnění Boha, a proto putujeme, a putujeme ve tmě. Ale už ho máme skrze milost, a proto jsme došli v tomto smyslu k cíli a přebýváme ve světle.Ale běda! Jak daleko musím jít, abych našel Tebe, k němuž jsem už došel! Neboť nyní, můj

19. 9. 2010

2011-02-26T11:15:00.002+01:00

→ domů- Nocovala jsem na letišti v Santiagu. V posledních dvou týdnech to patřilo k těm horším nocováním, ale stále to zapadalo do průměru. Měla jsem potřebu checkovat, kdo z pasažérů je poutník. Pozná se to myslím jednoduše. Někdo má viditelně umístěnou mušli, tak ten je jasný. Pak se to pozná podle oblečení. Občas podle toho, že dotyčný sedí a něco si píše do nějakého sešitu, ale především mají

18. 9. 2010

2011-02-26T11:11:00.002+01:00

Praza da Quintana de VivosSedíme zase na schodech na Praza da Quintana de Vivos, kytarista nám jazzuje na kytaru, je tu dlouhá fronta lidí, kteří chtějí vidět hrob apoštola, a slunce svítí a všechno se zdá být v naprostém pořádku. V hlavě i srdci je jasno...jakoby se tam rozlil pokoj...

17. 9. 2010

2011-02-26T11:03:00.004+01:00

Finisterre

16. 9. 2010

2011-02-26T10:52:00.003+01:00

Monte de Gozo → Santiago de Compostela- A je to! Dnes ráno jsme dorazily do Santiaga. Vystály jsme frontu na Compostelu, pak frontu do katedrály na mši a nakonec frontu k hrobu sv. Jakuba. Dojem ztrpčují všudypřítomné španělské důchodkyně, které jsou urputné a předbíhají ve frontách. Takže jsem sice obdržela Compostelu, ale v zápětí jsem nakopla jednu bábu, takže mám po odpuštění.- Při mši byla

15. 9. 2010

2011-02-26T10:39:00.002+01:00

Tak abych to dopsala...Melide → Monte de Gozo- Vyšly jsme až v půl jedenácté. Dnešní trasa je dost ošklivá a taková předměstská. Ke konci jsem byla dost zpruzená.- Hlavně mě nebaví cestou potkávat paničky v bílém tričku a pidibatůžkem, které si to zaplatily jako zájezd a za každou zatáčkou na ně čeká auto s občerstvením. A v ceně byla poutnická hůl, mušle a šátek. A já se okolo nich belhám s

"Už se ti to blíží..."

2011-02-12T23:46:00.001+01:00

…slýchávám poslední dobou. Je to tak. Už se jenom 70x vyspím a je to tu. :-) Možná bych si mohla vyrobit něco jako adventní kalendář akorát že na dobu postní a každý den bych snědla jednu čoko a alespoň bych viděla názorně, jak se mi to blíží (asi jako děti když čekají na Štědrý den). Jenže je to trochu blbý mít postní kalendář nacpaný čokoládou… Ještě bych si mohla rozvazovat uzlíky, jako F. L.

Bezmocná...?

2010-11-06T12:11:00.003+01:00

Mojí kamarádce je špatně. Moc špatně. Slyším jí volat o pomoc. Slyším její pláč, který, ač je tichý, musí být slyšet až v nebi. A já nevím, jak jí pomoct. Já nevím, jak ji utěšit. Při každých přímluvách prosím o pokoj a útěchu pro ni a její rodinu. Ale jinak jen bezmocně přihlížím.Bezmocná a zbytečná si někdy připadám i v kojeňáku. Ale zase minulou neděli mi Kryštof vysvětlil, že to tak není.

14. 9. 2010

2010-10-08T22:00:00.002+02:00

Melide → Rua (u Pedrousa)- Já opakuji, že neujdu 40 km denně, tak nechápu, proč se nám to dnes málem zase podařilo.- Ráno po šílené noci v albergue jsem učinila rozhodnutí, že se nehodlám vdávat, protože všichni muži chrápou, smrdí a spí bez pyžama! Tohle já doma mít fakt nepotřebuju. Trpce jsem pronesla, že dřív byli těžkostí na pouti pohani a dnes jsou to muži.- Při odchodu z albergue jsme

13. 9. 2010

2010-10-08T21:40:00.004+02:00

Palais de Rei → Melide- To, co se nám včera s Evičkou podařilo, je neskutečné. Z Luga jsmě měly jít asi 15 km do San Romana. Bylo to jediné albergue na cestě do Palais de Rei. Jenže nám se nějakým omylem stalo, že jsme San Romano minuly, což jsme zjistily možná 5 km za ním, ale kdo ví….nemáme ani mapu a na tuto část ani průvodce. Nezbylo než dojít po silnici do Palais de Rei, což je celkem 38 km.

12. 9. 2010

2010-10-08T21:28:00.001+02:00

Lugo → Palais de Rei

11. 9. 2010

2010-10-08T21:24:00.001+02:00

Llanes → Oviedo (vlakem) → Lugo (busem)- Chachá! Albergue většího měřítka. Nó…zvyšuju dávku prášku na spaní. Tohle je teda megakontaktní. Ale je to tu nové. Ve sprše ovšem není závěs, což je naprosto smrtelné.- V autobuse z půlky plném poutníků se řidič zeptal, zda jede někdo do Santiaga. Byla jsem jediná, kdo se poslušně přihlásil. Evička se na mě podívala a řekla: „Ty jedeš do Santiaga?“„Ne, do

10. 9. 2010

2010-10-08T21:16:00.003+02:00

Colombres → Llanes- Závěr dnešní trasy byl trochu stresující. Viděly jsme před sebou náš cíl, ale cesta nás přitom vedla okolo a do kopce, velkého kopce. Evičce se dnes šlo asi špatně. Mně docela dobře, ale závěr mě otrávil.- Spíme v hostelu přímo na nádraží a zítra odtud jedeme vlakem do Ovieda a odtud se potřebujeme dostat do Luga. Jsme obě vyčerpané a všechno nás bolí, takže jsem rozeslala

9. 9. 2010

2010-09-23T21:45:00.003+02:00

San Vicente de la Barquera → Colombres- Ráno pro změnu postihla deprese Evičku – sklonila se ke mně z horní palandy s tím, že tam jsou cizí odporní chlapi a musíme hned pryč. Tak jsme šly na promenádu uvařit si na liháči kafe. Vypadalo to spíš, že si vaříme pervitin. Když už se ta voda skoro vařila, tak mi vypadl z ruky zapalovač, v pádu se otřel o plecháček a převrhl se. Evička část vody

8. 9. 2010

2010-09-23T21:25:00.004+02:00

Comillas → San Vicente de la Barquera- Byl to krásný den. Šly jsme asi jen 15 km a pak jsme ležely na pláži a odpočívaly a slunily se. Obě jsme to tak potřebovaly!!!- Tohle albergue bylo doporučovaná na plakátcích už 13 km předem (že je tu pračka, sušička a internet). Ano…to všechno tu je. Ale jinak je to smradlavá, špinavá díra, do které jsem vlezla (sprinterky už tu byly) a moje radostná

7. 9. 2010

2010-09-23T20:43:00.005+02:00

Santilliana del Mar → Comillas- Dneska jdeme konečně podle značek a potkáváme jiné poutníky, ale tak přiměřeně. Když náhodou špatně zahneme, vyběhne třeba nějaký Španěl z hospody, zastaví nás a pošle správnou cestou…hm…možná na tom vážně něco bude :-)Došly jsme do Comillas a v albergue potkaly již některé známé: sprinterky (dvě Španělky, které vychází za tmy a vypadají dost sportovně), Španěla,

5. 9. 2010

2010-09-22T21:51:00.004+02:00

Madrid 01:45V podvečer jsme přiletěly do Madridu a , i když jsem s tím vůbec nepočítala, přiletěly i naše batohy. Pravdu měli ti, kdo tvrdili, že je ve Španělsku vedro. Je a je všude. A tak jsme vysílená už teď, takže nemám ani sílu sníst jídlo z KFC, které mi částečně vyteklo do tašky, takže mé předsevzetí nemluvit sprostě vzalo za své. Začnu zítra, až se vyspím. Nevyspalý člověk si nemůže dávat

Být poutníkem je tak těžké...

2010-08-31T22:05:00.001+02:00

…a to jsem ještě nevyrazila. A už se musím vyventilovat. Začínám si zvykat, že všechno spojené s křesťanstvím je tak nějak těžké. Především mě nikdy nenapadlo, že vydat se na pouť je logisticky tak náročné. Celkem poletíme šesti letadly, tři letenky, jednou on-line check in, pojištění letenek, pojištění sebe, nákup funkčního prádla a věcí…Myslím, že ve středověku to muselo být jednodušší. Poutník

Potencionální cestovatelský deník

2010-07-23T21:59:00.001+02:00

S Bambulí na výletě jsme nastřelily, jak by mohl vypadat můj deník z cesty do S.d.C.:-)1. den: Je mi horko. 2. den: Je mi horko. Mám zpocený tričko.3. den: Je mi kurva horko. Proč mám v tom těžkym batohu svetr?4. den: Je to horko normální?! Mám zpocený úplně všechno. Debilní svetr!5. den: Svetr jsem darovala potřebnému. Útočí na mě vzduch! Ze všech stran na mě útočí hnusnej horkej vzduch!!!!!6.

Hrdinka

2010-07-08T18:45:00.002+02:00

Potkala jsem hrdinu…teda spíš hrdinku. Nepodobá se ani Xeně, ani princezně Dianě nebo Matce Tereze. Je to normální máma tří dětí a má nemocnýho manžela.Strávila jsem s J. tak trochu tři dny a musela jsem ji pořád po očku sledovat. Výškou mi sahá asi tak po ramena a bude vážit možná o 30 kilo míň než já. Čekala jsem, že musí každou chvílí říct, že už nemůže, že končí. Ale k mému údivu, má patrně

Dobrá zpráva

2010-05-25T22:31:00.004+02:00

Poslední dobou se zdá, že dobrých zpráv je málo...a tak se chci podělit o jednu dobrou zprávu....přátelé, některé příběhy končí šťastně...aspoň to zatím tak vypadá.Takže: Nikolas se má dobře!

Vejce!

2010-05-17T22:04:00.003+02:00

Co sýrová omáčka, ale vajíčko natvrdo!!!Měla jsem v ledničce tři vajíčka krátce po datu spotřeby, tak jsem si říkala, že si JEDNO udělám k večeři natvrdo. Takže normálka neee….vzala jsem si přiměřeně velký kastrůlek, nalila do něj vodu a tu přivedla k varu. Pak jsem do té vroucí vody vhodila vajíčko. A spolubydla říká: „Tys to tam hodila! Koukej, dyť ti prdlo!“ A fakt že jo. Trochu jsem

Pár nepodstatných poznámek

2010-04-21T21:53:00.002+02:00

Poslala jsem hromadný e-mail některým činovníkům našeho střediska, že bychom mohli uspořádat malou oslavu k příležitosti Bobrova vyznamenání. Až na tři výjimky nikdo nezareagoval. Že všichni ignorují např. mé pokyny k inventarizaci či táborům, to snad ještě chápu, ale to, že nereagují už ani na pozvání k oslavě, mě naplňuje hodně velkým pocitem marnosti. Říkám si, koho budou ignorovat za čtyři

Pozvánka

2010-04-14T21:54:00.003+02:00

Přátelé, všechny Vás zvu a ráda Vás uvidím!

Sýrová omáčka - pokus č. 2

2010-04-05T13:33:00.002+02:00

Noooooo...asi je to nad mé intelektuální možnosti... Nebo já nevim.Jdu si číst dílo vrcholné španělské křesťanské mystiky, protože je to jednodušší, než uvařit blbej blbej blbej sejra!!!!!!!!!!!!!!!!

Ráno na Bílou sobota v Praze

2010-04-04T12:15:00.006+02:00

A tento nápis nás s Ev. cestou z ranních chval v katedrále v kontextu těchto dnů a toho, odkud jsme šly, dost pobavil:-)

Schola

2010-03-24T21:38:00.005+01:00

Naše schola je sbor jako každý jiný, jen repertoár je trochu monotematický a humor trochu specifický…posuďte sami (výroky sbormistra):Při zkoušení skladby Tristis est anima mea (Má duše je smutná až k smrti): „Sopráni! Vy jste na mě ten první takt skoro vyblily!!! Jemu bylo špatně, ale ne takhle!“U skladby Pater meus při slovech „dokonáno jest“: „Helejte…ona to zas taková sranda není. Trochu

Dilema

2010-03-22T23:28:00.000+01:00

Je mi trochu malá sukně…ne nějak významně…prostě ji nezapnu (nebo zapnu, ale nemůžu dýchat).Přišla jsem domu a svěřila se holkám, že jsem celý den nemohla zapnout sukni. Dostala jsem dvě rady:1. jít do Prostějova a koupit si sukni za dva litry…prý mají přesně tu, co potřebuju (tedy jednoduchou a černou do práce);2. nechat si tuto sukni a zhubnout do ní.Tak jsem si ukrojila takový větší kousek

Radost

2010-03-08T21:54:00.001+01:00

On to Pudil psal na svém blogu…že je zbytečný něco psát, když je vám dobře….je lepší to žít. A má pravdu. Ale zase aby mi to tady nezrušili pro nečinnost.Tedy…je mi dobře. Mám radost. Kolegyně katechumenka to pojmenovala tak, že se cítí být jako v čerpací stanici a tak čerpá a čerpá a já se taky cítím jak v čerpací stanici a je to veliká radost. A tak si myslím, že mám trochu na rozdávání a že

Otázka v tichu

2010-01-28T16:24:00.001+01:00

Bylo to jako jít žádat o ruku…stokrát v duchu přeříkaná řeč se vykouřila z hlavy…a tak z ní vypadla jen otázka o pěti slovech (ani na souvětí se nevzmohla)…ticho…ticho takové, že i sníh dopadající na chodník byl slyšet…otázka ho musela strašně zaskočit…věděla, že on když přestane mluvit, jde do tuhýho…řekl něco o poctě, pak něco o závazku, pak přikývl…jen tak tiše…vypadal, jakoby se mu přitížilo,

Snobem na jednu noc

2010-01-24T15:04:00.005+01:00

Takže…je sice pravda, že ještě před měsícem jsem rezolutně řekla, že na takovou snobárnu by mě nikdo nikdy nedostal, ovšem člověk se vyvíjí že ... no a tím, že od 1. ledna jedu na nějaký speciální vlně, tak jsem teda jela … na toho Právníka roku.Nasáčkovali jsem se do auta (nevim, kterej kretén ty auta, kam se má vejít pět osob, vyrábí, ale pět osob se tam fakt nevejde!). Na druhou stranu to

První letošní mail

2010-01-01T21:10:00.006+01:00

První e-mail v novém roce přišel z Německa od Nikolase...má 8 zubů - Bavorsko má na jeho zuby příznivý vliv.:-) Taky jsem ráda, že můj dárek měl úspěch a Nikouš skládá kostky o 106. Pak jsem se dočetla, že moje přání Nikolasova maminka oplakala a navíc oplakává (asi pravidelně)můj dopis na rozloučenou Nikolasovi...tak mě to taky dojalo a oplakala jsem to solidárně s ní.:-) Budu muset začít

Barokní popík?!

2009-12-28T23:43:00.000+01:00

Vivaldi? J. by řekl: „Cha! Barokní popík!“. Pch! Ani náhodou, pokud neskončíte u Čtvero ročních dob. Asi to trochu vypadá, že poslední dobou prosazuji poněkud důrazněji než obvykle Magdalenu Koženou a Vivaldiho… Je to tak. Já si totiž myslím, že krásné věci by se měly prosazovat. Na barokní hudbě miluju extrémní emoce, od prudké bolesti, přes tichý smutek, k vybuchující radosti…a ta pokora proti

PF

2009-12-28T23:00:00.003+01:00

Dostala jsem několik krásných PF, za které děkuji. Ale to od Koumese mi nějak zůstalo v hlavě...hm...

Střediskové PF

2009-12-28T22:55:00.000+01:00

Být střediskovou „šéfovou“, jak mi s oblibou někteří táborští bratři a sestry junáci říkají, je někdy moc fajn, ale někdy taky míň fajn. Například dnes mám pocit, že se jeden chlapecký oddíl, který má ve znaku něco mezi jelenem a sobem, pokouší o mé duševní zdraví. Anebo chtějí, abych vyhlásila volební sněm ne v září, ale třeba už v květnu, aby se mě zbavili.Poslala jsem ráno neškodný mail s

JUDr.

2009-12-19T12:27:00.001+01:00

Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď...nebo ne?

2009-12-18T18:44:00.001+01:00

Taková jednoduchá otázka to je a já při ní naprosto vybouchla. O něčem jsme se v kanceláři bavili a kolegyně B. se (vlastně zcela logicky) zeptala, jestli jsem věřící. Otázku víry považuju za naprosto osobní a intimní, ale chápu, že pro někoho je to jen informace typu jestli jsem vdaná nebo ne. Místo abych zachovala klid a řekla jednoduše „ano“, zachvátila mě panika, cítila jsem, jak se mi v

Židle a věšák

2009-11-30T20:38:00.000+01:00

Do kanceláře přivezli nový věšák a židli (mojí novou židli). Jenže…přivezli to úplně rozložený v krabicích a nechali mě tam s tím.. Jednatel hrdinně prohlásil: „no ještě že tu dnes jsem, sestavíme to odpoledne, až přijdu.“ Mám jednatele ráda, ale matně si vzpomínám, jak někde na táboře něco kutil a trochu jsem zaváhala.Jednatel se ovšem vrátil až večer a mizel z kanceláře se slovy, že mi to složí

17. listopad 2009

2009-11-18T22:41:00.005+01:00

Koprovka

2009-11-18T22:16:00.003+01:00

Takže ta koprovka:Dám do hrnce cibulku (najemno nakrájenou)a smažím dozlatova/do zlatova, jo na oleji teda. Pak tam strčim mouku, aby vznikla jížka (nebo vodu???). Míchám. Naleju tam smetanu a popř. nastavím mlékem. Míchám, míchám. No a pak tam dám kopr, který jsem propláchla, protože ten nálev má blbou chuť. Míchám. Pak to dochutím solí, pepřem, popř. octem. Až to projde varem, tak to

Nemůžu pochopit

2009-11-16T23:41:00.001+01:00

• proč se už rok a půl rozhoduje, jestli je malý L. Čech nebo Slovák – teprve pak se začne řešit, jestli může mít novou rodinu• jak může někdo adoptovat dítě a po třech letech ho vrátit, protože se u něj objevila „vada“ (a denně volat do ústavu, jestli už to dítě může přivézt)• proč kvůli malé chybičce ve formuláři na souhlas s adopcí se musí celý proces opakovat (jenže nikdo neví, kde teď matka

Neděle na podzim

2009-11-15T22:15:00.003+01:00

Dnes dopoledne, když jsem se vyhřívala na Orlovech na lavičce na sluníčku, jsem měla… no… skoro vidění. Vidění mého budoucího života.Je neděle. Podzim. Naše děti jsou na víkendové skautské výpravě. Sedíme s manželem sami na zápraží naší opravený chalupy a vyhříváme se na sluníčku (na mši už jsme byli). Pijeme značkovou kávu z našeho supermoderního pressovače. Každý si něco čteme a občas chceme

Při třetí se to láme

2009-11-06T19:50:00.000+01:00

Každý začátek s „novým dítkem“ je rozpačitý. Jednak já si říkám, že už to nebude tak skvělý jako s dítkem předchozím, druhak děťátko si musí zvyknout na nového člověka…a co si budeme povídat, ty děti nejsou blbý a dávají si velký pozor, aby nenalítly, aby někomu nedaly celou svoji důvěru a on se na ně pak nevykašlal (achjo… už tak brzo to vědí). Vzájemné oťukávání trvá většinou tak tři týdny,

Součástí příběhu

2009-10-26T17:17:00.007+01:00

Má se dobře. Má dva nové zuby. Dostal čtyři motorky a jednu houpačku. Má velkou rodinu. Tetičky, strýčkové, sestřenice, bratranci a sousedi propadli jeho šarmu (aby ne!). Zamiloval si čokoládový pudink a říká mu "Puddi". Pak miluje kakao "Kaukau". Jezdí na výlety. A všichni ho mají rádi.Mail končil větou: Sie sind ein Teil seiner Geschichte...uf...je to síla.

Krásná...aspoň ráno

2009-10-19T21:56:00.008+02:00

Dnes ráno jsem cítila být krásná…ano, nebojím se to říct, krásná. Hezky jsem se oblékla, po dlouhé době si vyžehlila vlasy a usmívala jsem se (chvílema až moc, to jak se mi vybavoval sen z dnešní noci…taky krásný). Nakráčela jsem do kanceláře, v letu si udělala kávu (ach ta chuť po ránu…nenahraditelná) a ještě se rychle učesat, než přijdou chlapci z nejmenované firmy a chlapci od nás…stojím před

T.

2009-10-19T20:15:00.006+02:00

Cesta k dekretu

2009-10-12T18:11:00.006+02:00

Přes depresivní začátek......ladným krokem dámy......k instruktorské kvalifikaci...No tohle je trochu reálnější:-)

A co jako?!

2009-10-05T22:36:00.002+02:00

X: S kým vlastně jdeš na tu Magdalenu?Já: Jdu sama.X: Sama? Tos k sobě nikoho nesehnala?Já: ??? Ale já nikoho nesháněla. Většinou chodím sama, víc si to užiju.………Já: Máte prosím na dnešek ještě lístky?Y: Ano. Kolik si jich přejete?Já: Jeden prosím.Y: Jen jeden?Já: Ano…stačí mi jeden.

Dvě dnešní setkání

2009-10-05T21:18:00.001+02:00

J. to dneska udělal. Kámen spadl z nejednoho srdce myslím. Šli jsme na oběd. Byl v euforii, která se šířila všude okolo něj. Měla jsem radost s ním a taky z něj.Asi hodinu poté jsem se potkala na chvilku s E. Byla tak sklíčená, v tváři měla stín hrůzy. Zprávy o bráchovi jsou pořád stejně strašné a strašně stejné. Říkala, že přece není blázen. Bylo mi jí tak strašně líto. Chtěla jsem ji obejmout,

Sýrová omáčka

2009-10-04T23:16:00.002+02:00

Debilní vaření! Umí to každej blbec, jenom já ne!Přišla jsem před desátou večer ze Salvátora a říkám si, že by to po té duchovní stravě chtělo taky nějakou normální stravu. Odhodlala jsem se k těstovinám se sýrovou omáčkou – přesně tou omáčkou, co dělala minulý týden Kalamita na Březině a moc mi chutnala. Po telefonické konzultaci s matkou jsem začala chystat ingredience. Trochu jsem doufala, že

Takový malý detail

2009-09-30T21:27:00.003+02:00

Myslela jsem si, že žádné z dětí, za kterými jsem do kojeňáku chodila, už nikdy neuvidím. Kde taky? Ale možný je všechno…Z nudy jsem brouzdala na tv barrandov. Pustila jsem si jeden díl Českého milování a ještě jsem něco hrabala ve skříni…když jsem zaslechla známé jméno. Ten díl je částečně o matce dvou černoušků, za kterými jsem chodila 9 měsíců jako „teta“. V té reportáži chybí jeden takový

Kudy? Tudy!

2009-09-24T23:19:00.002+02:00

Moje milovaná lichenoložka L. se mě ptala, proč to dělám a já jí v tu chvíli neuměla odpovědět. Něco jsem jí sice říkala, ale už v tu chvíli jsem věděla, že melu hadry. Vydala jsem se v duchu pozpátku a hledala, kde se to vzalo nebo jak se to vlastně přihodilo…Tenkrát jsem v sobě pocítila neklid, jakési chvění…velmi intenzivní. Pokusy ignorovat to byly, ale něco v člověku volalo a ozývalo se

Vzpomínka na jednu skautskou volební kampaň

2009-09-20T19:03:00.010+02:00

...kdybych to byl býval věděl, tak bych sem byl býval nechodil...:-)))))

Aktuální vtip

2009-09-17T22:39:00.002+02:00

V letadle se baví politici o těžké finanční situaci nás dole.Paroubek říká:"Otevřu okno a vyhodím 10 tisícovek, ať aspoň 10 lidí má radost!" Topolánek kontruje: "Já vyhodím 20 pětistovek, ať má radost 20 lidí!"Pilot se na ně otočí a povídá: "Vy kreténi, já vás vyhodím oba,ať mají radost všichni!"

Žirafátko

2009-09-09T10:43:00.000+02:00

To, co následuje, je výlev o mém (ne)sebevědomí…snad lepší nečíst.Sebevědomí, tedy schopnost objektivního a kritického zhodnocení sama sebe, je sviňská záležitost, obzvláště když se ho nedostává. Je to něco, co dokáže člověka zcela paralyzovat v jeho životě (osobním, pracovním, zkrátka všude).V průběhu mého dospělého života se mé sebevědomí pohybovalo v takových vlnovkách – dílčí úspěchy (např.

Já jsem se ztratila

2009-09-06T22:55:00.002+02:00

Dneska jsem se cestou do Salvátora ztratila (skoro mě napadá, že ZASE, ale pšt). Šla jsem z Václaváku Melantriškou a chtěla projít průjezdem, kterým mě občas vodí Ev. Rozhlížela jsem se, jestli náhodou nezahlédnu dům č.p. 7, v kterém bydlela Lenka Reinerová kdesi nahoře v malém pokoji pod střechou…ale neviděla jsem nic, jen samý sklo. Ouha! Průjezd byl zavřený, ale opodál byla ulička, kterou jsem

Trutnóóóv

2009-08-29T20:46:00.003+02:00

Abych já psala o Open Air Music Festivalu je trochu nepatřičný, tak aspoň pár dojmů. Nápad uspořádat naší svatební cestu s manželkami* měla Bambule a je třeba jí za to udělit skautskou odborku bystrého mozku. Hned v pátek na Čerňáku jsme si my tři manželky vyjasnily některé nejasnosti, které jistě k manželství patří (typu kde jsme se měly sejít a proč ne jinde a jindy a že je třeba před odjezdem

Naposledy

2009-08-25T21:27:00.002+02:00

…a je to. Tahle chvíle mě někde v duchu děsila od samého začátku. Vím, že to musí přijít, že je to nevyhnutelné, jen nikdy nevím kdy. Jisté je, že to přichází ve chvíli, kdy to nečekám. Jisté také je, že jsem si pokaždé slíbila, že nové děťátko už nechci…což se zatím nesplnilo.:-)Tentokrát to bylo jiné. Zatímco všechny mé předešlé děti se vracely do svých rodin, které je už jednou odložily nebo

Story dnešního rána

2009-08-20T09:02:00.002+02:00

Kousek za Můstkem jsem míjela několik opilých individuí povalujících se na lavičce. Asi bych si jich nevšimla, kdyby ten jeden pán neměl potřebu mě okomentovat:"Hmmm....slečna mi asi taky nic nedá..."Nedám...proběhlo mi hlavou..."Ona jde jak ňáká prokurátorka!!!"Musela jsem se začít smát při představě, že by to mohlo vyjít a my dva se jednou u soudu potkali:-)

Specielně pro advokáty o advokacii

2009-08-17T22:29:00.001+02:00

http://jinepravo.blogspot.com/2009/08/kratochvilne-cteni-k-srpnovym-okurkam.html

Holiny...ano či ne?

2009-08-17T21:57:00.000+02:00

Jedu prvně v životě na festival…v 25 letech je už skoro na čase. Vůbec netuším, jak takový fesťák vypadá, ale strašně se těším. Budeme s manželkami pít, jíst, pít…pít…a samozřejmě tančit. Podle plánu musíme přestat pít v sobotu pozdě v noci, aby nedělní cesta busem nebyla smrtelná, potažmo abych v neděli stačila Nikoušovi.Otázkou je, co si na takovou akci sbalit. Koumes vyrukovala s tím, že si

Chvíle

2009-08-17T19:58:00.002+02:00

Jan SkácelZa žádnou pravdu na světě.Ale jestli chceš,za malý pětník ticha.Je chvíle, která půlí krajinu.Pokorný okamžik,kdy někdo za nás dýchá.

Oznámení

2009-08-17T18:39:00.000+02:00

Pro vlastní bezpečnost všech oznamuji, že každý, kdo položí otázku „A co to Tvoje zastupitelství?“, riskuje, že na něj budu dost řvát a možná dotyčnému hrozí i zásah do fyzické integrity.Odpověď na tuto otázku zní: NEVÍM! A až to budu vědět, tak to všem sdělím nějakým hromadným způsobem. A na otázku, co budu dělat od 1. 9., zní odpověď: NEVÍM, JAK TO MÁM VĚDĚT!

Vosa

2009-08-10T13:33:00.001+02:00

V zoufalé chvíli mě Koumes naučila bezva básničku:Kdyby vosa měla trenýrky,tlačily by ji nad gumou.Guma by pak spadla o něco níž,to by pak byla Paříž.David Vávra, 14 letP.S: Mimochodem mě jedna kousla...předevčírem.

Rybář

2009-07-25T23:35:00.003+02:00

Návštěva se protáhla neplánovaně do rána. Po tom šílenym mixu z předchozího večera mi nebylo nejlépe. Vlastně mi bylo na umření. Sedla jsem si na gauč a tupě zírala před sebe. V zorném úhlu jsem spatřila jakýsi rybářský časopis. S pocitem „no co to je?!“ jsem to vzala do ruky a začala listovat. Za chvíli se objevil malý A. se slovy, že už se vyspal. A. ještě vzhledem ke svému věku nemohl poznat,

"Míříš do spolku magorů"

2009-07-25T19:03:00.001+02:00

…řekl s úsměvem, když jsem se pozastavila nad tím, s čím jsou schopni někteří nevěřící vyrukovat na věřící. On jedním z těch „magorů“ je – výslovně mi to nikdy neřekl, ale já to tak pochopila.Když jsem si dneska přečetla článek „V jednoho (?) Boha (?!) (ne)věřiti budeš, aneb křesťanství podle patera Halíka“ (odkaz dole), tak jsem si na tu větu vzpomněla a řekla si, že na ní možná něco bude. Celý

Je to romantika, to táboření

2009-07-18T22:59:00.002+02:00

Na jaře se po mailu rozjela vášnivá diskuze, zda se tábor dospělých, resp. tábor matek s jejich dětmi (obvykle do 6 let věku) má uskutečnit v chalupě (komplet vybavené) či na skutečném táboře (louka, stany, apod.) Člověk by čekal, že se matky/otcové zaleknou a budou chtít do chaloupky pěkně na Lipně. ALE chyba lávky. Matky zatoužily po dobrodružství a usnesly se, že jedou rozhodně pod stany.

Můj největší nejmenší kámoš

2009-07-17T20:17:00.002+02:00

Udržovat je v permanentním stresu!

2009-07-16T23:57:00.003+02:00

V našem baráku bydlí několik rodin podobných té naší. Rodiče jsou ve věku mých rodičů a děti jsou plus minus stejně staré jako já a Marta. V poslední době se několik těchto rodin rozpadlo, resp. vždycky je to stejné: otec se v 50 letech sebere, najde si o 25 let mladší milenku a odchází za ní.Nechápala jsem, proč to dělají. Jejich děti právě odešly z domu a rodiče mají najednou dost volného času,

Rozhovor...nepříjemný

2009-07-15T20:56:00.002+02:00

Sbalit věci, zavřít okno, počítač…hlavně nezapomenout počítač, Kiš mi tam večer nainstaluje internet (juchů) a fofrem na ústředí Junáka, Bořek na mě čeká do pěti, potřebuju od něj jen podpis na smlouvu.V 16:45 vbíhám do domu, nafasuju kartičku (ten vrátný je tak pomalý tím horkem nebo akčností své práce???) a hurá do 4. patra…Bořek tu ještě je, čeká na mě. Podepíšeme smlouvu, balím to rychle do

Jak říct?

2009-07-14T23:10:00.002+02:00

Marně si lámu hlavu, jak jen to říct ostatním…že prožívám radost a cítím, že se mi dostalo toho daru…že věřím…Jsou jedinci, kteří to zřejmě tuší, ale těch je málo. Umím si představit, že to možná naše potěší, Marta udělá ksicht (ale my se tak prostě spolu dorozumíváme). Na co se fakt těším – až se to dozví babička Gertruda a děda – u toho chci být:-).Když si člověk něco takového vyjasní sám se

Jak je to dál?

2009-07-12T18:13:00.006+02:00

Zná to snad úplně každý - takové ty říkanky pro batolata, co se jim předříkávají, když je houpete, když děláte bábovky, když chcete, aby tleskali, atd. I já jsem chtěla předříkávat. Jenže...Posadím Nikolase na houpačku a začnu známou odrhovačku: "houpy, houpy, kočka snědla kroupy...ehm...kroupy...prčic...jak je to dál?...zkusíme jinou Nikolasi. Houpy hou, krávy jdou...ehm....no tak došly i krávy"

Jednou

2009-07-11T22:25:00.003+02:00

Václav HraběJednouNoviny nevyjdou ve zvláštním vydání,nikdo mi s růžemi nepřijde přát.Pomlčí důstojně klasici svázanío tom, co brzy už musí se stát.Neshoří hvězdy a nevyschnou rybníky.V ulicích nebude dechovka hrát.Kdopak si všimne? Vždyť svět je tak velikýa třeba zrovna teď má se to stát.Jednou tě potkám, vím to jistě!Nevím jen kdy, na kterém místě...Ať si klidně říkají, že nevím o životě nic -

Proč?

2009-07-10T23:28:00.004+02:00